Názvosloví které Vás potká při koupi bytu

Užitná plocha 

Definice užitné plochy je převzata z nařízení Evropské Komise ES č.1503/2006. Užitná plocha se vyčíslí jako čtvereční metry užitné plochy budov, pro které bylo vydáno povolení. Užitná plocha budovy se měří uvnitř vnějších stěn, ale nezahrnuje: 

• konstrukční plochy (např. plochy komponent, které vytyčují hranice stavby, podpěry, sloupy, sloupky, šachty, komíny),

• funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy, kde jsou umístěna zařízení topení a klimatizace nebo energetické generátory),
• průchozí prostory (např. schodišťové šachty, výtahy, eskalátory). Součástí celkové užitné plochy obytné budovy jsou plochy používané jako kuchyně, obývací pokoje, ložnice a místnosti s příslušenstvím, sklepy a společné prostory používané majiteli bytových jednotek. Tato definice je zcela přesná, ale ne v každém případě srozumitelná. Do užitné plochy zkrátka sečteme u bytů velikosti jednotlivých místností. Nezapočítávají se sem ale plochy lodžií, balkónů, teras, sklepů či kojí. Současně se zde ale navíc nezapočítává plocha pro pomocné využití. Dává to smysl. Zkusme si užitnou přeložit jako pro ŽIVOT. Těžko si z plochy lodžie a sklepu uděláte ložnici nebo kuchyň.

Podlahová plocha

U plochy podlahové je situace trochu odlišnější a upravuje ho nařízení vlády. •Nařízení vlády č. 366/2013 Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu. Tento zákon stanovuje plochu srozumitelně. Zkrátka sečteme všechny plochy, která je uvnitř vnějších konstrukcí bytu včetně příček atp.

Obytná plocha

Plocha obytná je opět trochu více specifická a stanovená vyhláškou. 

Vyhláška č. 137/1998 Sb – obytná plocha je tedy součet obytných místností. A obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2 ; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2 , Jednoduše sečteme všechny místnosti k „obývání“. Nepatří sem tedy většinou toaleta, koupelna, spíž atp. jelikož nemají plochu větší než 8 m2 . Z toho také vyplývá, že nezapočítáme sklepy, lodžie, terasy a další.

Užitková plocha

 Tato plocha vychází z neplatné vyhlášky. •č. 85/1997 Sb, která říká, že užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu). Tuto plochu asi rovnou zapomeňte, jelikož by se již neměla používat. Předpis, který plochu definoval byl zrušen 31.12.2010. A jaký je tedy výsledek? Standardem je používat plochu užitnou, jelikož nejvíce vystihuje prostor, který v bytu člověk využívá. Také se s ní nejvíce setkáte v realitních inzerátech.

Balkon  

Balkon je konstrukce se zábradlím, která přečnívá přes obvodové zdi stavby. Všechny strany jsou bez nosných zdí. Boční stěny nejsou nijak zastíněny, balkon je tedy otevřen slunci, větru, dešti ale i pohledům sousedů, a to ze všech stran.

Lodžie

V tomto případě se bavíme o zastropené plošině, pnuté mezi dvě nosné zdi. Od sousedů je oddělena právě těmito zdmi. Máte tady větší soukromí a jste lépe chráněni před povětrnostními vlivy.

Terasa

Jde o venkovní zpevněnou část stavby, jejíž umístění je nad úrovní terénu. Možností jsou i střešní terasy, kdy střecha nižšího podlaží je podlahou terasy. Tyto druhy teras vznikají často díky ustupujícímu vyššímu podlaží. Většinou se co do rozlohy s předchozími konstrukcemi nedá srovnat, na terase budete mít dostatek prostoru pro posezení, grilování, pěstování rostlin apod.

Rozdíl mezi 1+1, 1+kk 

• 1+kk – jedna místnost, kuchyňský kout, sociální zařízení
• 1+1 – jedna místnost, kuchyň jako samostatná místnost, předsíň, sociální zařízení

A CO JE TA GARSONKA?

Garsonka je zpravidla nejmenší byt, ve kterém můžeme bydlet. Musí mít minimálně 16 m2. Garsonka tedy představuje jednu místnost s příslušenstvím, tedy 1+kk – byt s neoddělenou kuchyní. U garsonky si dejte pozor, co tím je vlastně myšleno. Setkat se totiž můžete i s termínem 1+0 – takový byt kuchyň nemá vůbec. Řešena může být provizorně, třeba vařičem na skříňce.

Na co se ptát při koupi bytu?

Vybíráte si byt, a chystáte se na prohlídku a přemítáte o tom,  na co všechno si musíte vzpomenout, na co se zeptat a co si ověřit?

Co zjišťovat při telefonátu před domluvením prohlídky bytu?

V jakém je byt poschodí?

Jaké je dispoziční uspořádání?

Jak jsou vysoké měsíční poplatky za služby a energie?

Je cena uvedená v inzerátu konečná?

Odpovědi na tyhle otázky by vás měly zajímat během prohlídky:

V jakém stavu je elektroinstalace a kdy byly naposledy dělány rozvody?

Jaké jsou přibližné náklady na vytápění?

Je toto konečný stav nemovitosti před prodejem, nebo budou prováděny ještě nějaké změny, jako například vymalování a podobně?

Co si pohlídat?

Technický stav bytu 

1. Zaměřte se na detaily, jako jsou dveře a okna, zkontrolujte, jestli se dobře otevírají a zavírají. 
2. Pokud je součástí plynový kotel, ověřte, jeho funkčnost a zda existuje revizní zpráva ke kotli a spalinovým cestám.
3. Prohlédněte si také omítky v rozích a za skříněmi, zejména u bytů pod střechou nebo v přízemí bývají někdy problémy s plísněmi.